MIŠKA BLOG

vítejte

Vítejte na našem blogu.

3. 3. 2011
Hladovej vyhládlej ....


3. 3. 2011
Jak to bylo dál ....

Tak abych to dopověděla o tom Robinkovi .... V neděli se horečka vyšplhala na 39,2. Pokračovala i v pondělí a Robinek byl úplně vyřízenej. On když má obvykle horečku tak je celkem na pohodu, komunikuje, hraje si, maximálně přestane jíst a je ukňouranej... Tentokrát plakal, kňučel, polehával, nepustil mě ani na záchod ani nikam ... volala jsem MUDře. Je to takovej můj "blbej" zvyk, potřebuju nějakou psychickou podporu a nejlíp mi ji v těchto situacích obvykle poskytne doktor. Milča samo tento den v práci, opět jsem si to vyžrala sama .... Po obědě jsme s Robčou vyzvedli Terezku ve školce a po poradě s naší dětskou doktorkou jsme vyrazili směr Liberec, Terezku pro jistotu k babičce, aby v čekárně něco nelapla. Doktorka od pohledu diagnostikovala angínu, nasadila antibiotika a klidový domácí režim. Už večer se teplota vyšplahala na 40,2 a já začínala šílet. Terezku i Robinka se mi podařilo uspat až v 21:30 v krizovém režimu - oba u mě v posteli. Terezku se mi podařilo přenést k ní do pokojíka - bylo mi jasný, že toho moc nenaspíme a že s Robčou bude v noci veselo, tak aby se vyspinkala aspoň ona. V 1:00 měl prďola malej 40,3, šoupla jsem mu nurofen a po 45 minutách přeměřila. Teplota klesla na 39,6. Dostal další dávku Panadolu a já šílenou srajdu (jako vždycky z nervů). Telefon v pravici připravnej volat rychlou. V levici jsem podpírala Robinka. Uvnitř mě hysterickej záchvat a zvnějšku potoky slz. Bože, jak já ty nemoce nenávidim!! Do rána jsme to ustáli, ráno jsem odvolala Milču z Liberce, odvezla jsem Terku do školky, M. měl ještě nějaký zařizování, takže musel dopoledne odjet, já Robinka uhoupala tady v obýváku na hodinku u sebe v náručí. Stále hořel....  Vrátil se Milča, vyzvedli jsme Terku, jeli do Liberce, Terku k babičce, Robinka k doktorce. Následoval odběr CRP, bylo hodně vysoký, měl 72. Penicilin dostal injekcí do zadečku, bo ráno se brutálně zesrajdil, takže nemělo co účinkovat.... Potom se žádankou a vzorkem krve na hematologii, s ouškem na ORL, s plícema na RTG. Robin v horečkách, unavenej, hotovej .. no chuťovka :o( a s výsledky další den k doktorce. Penicilin budou píchat dalších cca 7-10 dní prý. Diagnoza paní doktorky byla okamžitá, chůďátko má zápal plic. Ošetřování minimálně 3 týdny. Mě asi brzo jebne .... ale zaplaťbůh, dneska je čtvrtek, třetí den injekcovýho penicilinu a Robátkovi už je fakt líp. Teplotku sice má, ale včera měl už jen 39,6 ráno, večer už jen 38,8, v noci jsme ani paralen a nurofen nemuseli dávat. Ráno už se mi tu vztekal a chtěl jíst. Už bude dobrej, prďolka. Věřim tomu a děkuju jak klasický medicíně za to, že máme možnost nacpat děti antypyretikama a alternativní medicíně za to, že mi strašně hodný lidi umí pomoct i na dálku a rádi. Ta spoluúčast psychická mi strašně pomáhá, obzvlášť když muž kdesi poletuje a já mám pocit, že další nálož strachu už nemůžu přežít .....

A pár obrázků vyvětraný slečinky.. od pondělí je tu tak strašně krásně, sluníčko svítí od rána až do podvečera ....



27. 2. 2011
Místo výletu horečka

Nejeli jsme výjimečně k babičce na oběd a těšili se, že po poledni vyrazíme na výlet do skal. Robajz začal být horoucí a usnul nám tu za plnýho provozu na gauči, což je u něj velmi nenormální. Takže bylo jasný, že z výletu nic nebude :o( Milča se sice snažil mě přemluvit, že jsou to určitě zase zuby (minulej týden měl Robík od pondělí do středy 38,2 a pak to odešlo jak to přišlo ....), ale byla jsem neoblomná a intuitivně jsem nakázala klukům klidovej režim a Terezku jsem vytáhla jenom na chvilku na hřiště....


26. 2. 2011
S babičkou v ZOO

Ráno jsme vyzvedli Terezku a po "o" jsme se jeli vyvenčit do ZOO. Už nám nějakej ten výletík fakt chyběl, všem ....


25. 2. 2011
Jedno dítě = žádný dítě
... říká moje kamarádka Máca a má pravdu :o) ještě kdyby to dítě spalo, mohla bych to potvrdit do puntíku ... ale nespalo, ani oka nezamhouřilo, takže sice den byl na pohodu, ale mohlo to bývalo bylo být ještě o fous lepší, no... no co už ...
Uklidili jsme tady ten výbuch atomovky, dojeli jsme na poštu pro balíček s nesehnatelným starým dobrým rtuťovým teploměrem , na obecní úřad pro pytle na třídění odpadů, obešli jsme dům a nafotili 56 fotek :o), vymyli jsme akvárko ... nakonec jsme toho stihli docela dost, ale hlavně se mi tu nikdo nerval, nepošťuchoval a neječel :o) paráda ...


24. 2. 2011
Daruju krev, daruju život a večer v Jižní Indii

Ráno jsme vyrazili všichni směr velkoměsto. Já darovat krev a zbytek rodiny k babičce Paničce. Tu atmosféru na transfúzce miluju už od první kapky krve, kterou jsem darovala. Připadám si tam vždycky jako v jiným světě. Všichni se zdraví, prosí, děkují, všichni jsou milí, usměvaví, nápomocní ... pokaždý když jsem tam, nabíjím se tou atmosférou dobrosrdečnosti .... Dělá mi to prostě strašně dobře na duši.
Terezka zůstala u babičky do soboty a my máme tudíž celý jeden den klid :o) bez komandování, nonstop brebentění a lega ... pátek bude asi ve znamení aut, úklidu a přípravy minipidi akvárka, co Milča po roce slibování dovezl od strejdy Davida .... jsem zvědavá, co si děti v sobotu vyberou za podnájemníka do toho skleněnýho domečku ... mě by se líbilo skinny morče, ale asi to vyhraje nějaká rybka ....
No a večer jsem byla podpořit křižanskou kultůru do sálu nad knihovnou, bylo tam moc zajímávý povídání o Jižní Indii http://www.fotocesty.cz/ a až doma jsem potom zjistila, že švagr od promítající Lucky Novákový je můj kamarád z mládí kterýho už neviděla cca od roku 1992. Asi proto, že odjeli do Austrálie a zřejmě už se se svou ženou nevrátili.. nevim, budu muset zjistit ....

Byl to moc povedenej den. Děkuju za něj.



23. 2. 2011
Bilance po téměř roce

Počet chodících v domácnosti: 2
Počet uklízejících v domácnosti: 1
Počet shozených kil: 4
Součet rozbitých věcí: mnoho
Součet nedodělaných věcí: taky mnoho



Je to tak dlouho co jsem nepsala. Robajz za tu dobu vyrostl, mluvit nezačal ale opakuje poslední dobou víc než zdárně. Je to sígr, kouká mu to z očí. Terezka chodí do školky a snad i ráda. Hasičovi ubylo peněz a přibylo vrásek. Mně ubyly kila a přibylo taky vrásek ... zešedly mi vlasy (proto jsem se dneska nechala znovu namelírovat a ustřihnout si ofinu, abych působila mladě, když už pomalu nejsem...), poprvé jsem použila depilační pásku na místa, kde jsem to dřív nepotřebovala, zjistila jsem, že mám na břiše strie (dosud jsem o nich nevěděla, neb jsem na ně přes ten břich nedohlédla) .... No a řekla bych, že se máme poslední dobou tak nějak fajn. V domečku jsme si hezky zvykli (až podezřele rychle) a čeká nás spousta práce před domem, za domem a vedle domu ... ale těšim se na to moc .... a zkusim průběžně vkládat fotky ať máme zdokumentovaný ty pokroky.. hádám že příští rok tu z toho bude úplná japonská zahrada :o)))

Ještěd




Hromy blesky ....



Spider boys ....